Malá Fatra

Všechno, co běží na plátně života, jste už někde někdy viděli. Život je vzpomínka. Plamen je živ. Největší rozkoš je zdarma. Jste to, co jste měli být. Jste tam, kde jste měli být. Je mlha, nic není vidět a jsme ztracený. Příroda je kráska!

Královská námraza vypadá úžasně, ale je to také pocitově velmi silný zážitek. Když se procházím lesní cestou a vidím stromy obalené téměř průhlednou vrstvou ledu, cítím se maličký a zranitelný vůči této mohutné přírodě.

Zima a tma vytvářejí vysokou hranici mezi mnou a světem kolem mě. Jediný zvuk, který slyším, je šustění sněhu pod mými botami a vzdálený zvuk kroků zvířat, která se schovávají před zimou.

Ale pak cítím, jak se mi začíná hřát srdce, když vidím stromy, jak tančí s námrazou a jak se snaží osvobodit se z této krásné, ale zároveň chladné kletby. Tyto momenty přinášejí pocit, že příroda je živá a že se neustále vyvíjí a přizpůsobuje se svému okolí.

Slunce se konečně prosadí ven z mraku a světlo zahřeje mou tvář a teplo pronikne do mého těla. Cítím se živý a plný naděje. Naděje na to, že příroda se dokáže přizpůsobit i těm nejtěžším podmínkám a že stromy a lesy jsou stále plné života a krásy.

Když se pak vracím zpět do tepla, stále s sebou nesu ten pocit, že jsem byl součástí této krásné a živé přírody a že jsem se jí mohl podívat přímo do očí.